Vzpomínka na tátu

24. dubna 2014 v 17:06 | MeiAri |  Básniké pokusy
Už zase se stmívá
Já však vzpomínám dál
Máma se na mě smutně dívá
Stojí na místě, kde můj táta stál

Rodina rozpadlá na několik kusů
Jak já to zvládnout mám?
Před tátou se chráním bandou vzteklých psů
Už ho ani nepoznám

Je můj otec, to já vím
Ale jak mu mám odpustit ty bolesti?
Už své srdce pomalu necítím
Je plné nenávisti a zlosti

Jak mu mám věřit
Když nám tolikrát lhal
Jak mu mám tedy odpustit
Když nám takovou bolest způsoboval


Sám se se mnou nebaví
A já jsem vždy ta špatná?
Sám se jak malý urazí
Vadí mu, že jsem šťastná

Já jsem se změnila
Sám to po mne chtěl
Tolik času jsem kvůli němu promarnila
Tolik šancí na odpuštění měl

Já jen jako blbá vzpomínám
Prosím, ať se vrátí
Teď svou chybu proklínám
Sama sebe mlátím

Já však už nechci na tohle myslet
Je toho strašně moc
Poslední vzpomínka zůstane viset
Přestanu volat o pomoc

Jeden jediný den
Já chci být konečně volná
Vzpomínka zůstane jen pouhý sen
A já se budu cítit šťastná

Už dost bylo smutných dnů
Já už chci se smát
Nechci se vzdát mých snů
Budu svou duši zase znát

Zapomínám na tátu svého
Ať si žije svůj život
Ponořím se do života mého
Možná mu jeden den udělím milost

Pomalu nevím, proč se tak chovám
Je mi zase do pláče
Ty slzy však hned schovám
Moje snaha ke snu jednou doskáče
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zk123 zk123 | 29. dubna 2014 v 15:45 | Reagovat

to je nádhera skoro se mi chce brečet mne táta umřel :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama