Co to se mnou je?

20. května 2014 v 14:00 | MeiAri |  Téma Týdne
Můj příběh se světem za zrcadlem...

Není jediný den, kdy bych se nepodívala do zrcadla a neřekla "Ty hnusná tlustá zrůdo! Proč ještě žiješ?" Není jediný den, kdy bych neřekla zrcadlu, že chci, aby mi lhal ten svět za ním a snesl mi štíhlou podobu mé postavy. Ale já se nedokážu zbavit jídla, nedokážu, protože mi v tom zabraňuje matka.

Každý den svírám pěst před zrcadlem a sama sebe přesvědčuji, že to zrcadlo za to nemůže. Že za to můžu já a já všechno napravím. Tak tedy vždycky odcházím napokraji slz. Je to až neuvěřitelné, jak dokážu nenávidět něco, co se schovává v mém zrcadle a co mě nutí zvracet. Ale proč se to neprojevuje? Proč nehubnu?

Thin... 🙍

Zkouším co to jde, ale stejně se potom nažeru neskutečným způsobem a pak si připadám pořád stejná. Pořád stejně tlustá a stejně nažraná jako každý jiný den. A nevím, jestli to s tím zrcadlem nemám vzdát, bojuju do posledních sil. Ale proč je to tak těžké? Proč je to tak složité najít jedinou věc na sobě, kterou mám milovat?

Stoupnu si před zrcadlo a slzy se spustí jako řeka, jedna obrovká řeka, která nejde zastavit. Se mnohdy divím, že nevyplavím byt. Ale nejhorší ze všeho je, že se divím, že jsem se ještě nepropadla do země. Tolikrát jsem si přála, aby mi mohli dávat na hrob kytičky, i když by to byli pouze rodiče.

Because we are different🔪

Připadám si čím dál tlutší a nechutnější. Dokonce to začínám pociťovat na svých nohách. Proč jenom já musím mít tak silný tělo, do p****e! Je to čím dál horší a hnusnější a prostě mi je naprosto na nic a nedokážu jít dál. Ale proč tedy čumím do toho debilního zrcadla?

Někdy si říkám "kdyby se na mě lidi dívali zezadu, tak by možná uznali, že jsem hezká. Ale co potom, když mě uvidí zepředu a budou na mě hledět jako na tu nejhroznější zrůdu, která je příšerná a nejhnušnější. Co když uvidí je mé upravené vlasy a nic víc? Možná bych vypadala krásněji, kdyby neviděli mou tvář.

I'd rather wear flowers in my hair than diamonds around my neck 🌹💎

Jenomže ono to dopadne naprosto stejně. Stejně a nikdo nepochopí, proč se tak užírám jenom tím, jak se podívám do zrcadla. Jak se ale podívat do zrcadla, kde je něco krásného? To už je otázka. Kdo vlastně jsem? Ta, co je za zrcadlem, nebo ta co před ním stojí a dívá se na to stvoření v něm? Co vlastně jsem?
Dodnes nezopdovězené otázky...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hikush Hikush | E-mail | Web | 20. května 2014 v 15:19 | Reagovat

Nic si z toho nedělej. Vím, že je těžké zhubnout, že je těžké se stále dívat na ty tukem obtáhnuté končetiny. Ale tím, že se budeš stresovat, tak to dopadne ještě hůř. Najdi si něco, co máš na svém životě ráda. To tě popožene k tomu, aby ses usmívala, aby sis užívala život, který můžeš prožít pouze jednou. A možná na svou váhu zapomeneš a ono to půjde dolů samo.

Přeji hodně štěstí do budoucna. ^^

2 theworldinsidemyhead theworldinsidemyhead | Web | 20. května 2014 v 21:02 | Reagovat

V životě musíš mít něco, co tě žene dál, kdyby to lidi neměli, neměli by ani důvod žít a ty žiješ!
Tohle jsem si zažila taky a i teď někdy zažívám. Jsi tlustá! jsi hnusná! říkali mi. Ale našla jsem na sobě něco, co miluju a co můžu dát na obdiv, je to moje Mysl a Fantazie, to je to nejkrásnější co mám. A ty máš taky nádhernou mysl a myšlení a vůbec všechno  svoje vnitřní.
Třeba nejsi nejkrásnější na světě vzhledově, ale pro mě si ten nejkrásnější človíček na světě vnitřně a za to tě neskutečně obdivuju. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama