Please, Help Me.

23. června 2014 v 15:09 | Venouš |  100 a více věcí o mém životě


Připadám si jako ten člověk, který si jenom tak vymýšlí problémy, aby na sebe upozornil. Proč si tak připadám? Protože mi to všichni říkájí. Nevymýšlej si problémy! Nedělej ze sebe důležitou! Chceš jenom na sebe upozornit! Když brečím, tak se zavírám do pokoje a snažím se být co nejtišší, proč se zamykám v koupelně, když mám v ruce žiletku? Nemyslíš, že kdybych chtěla na sebe upozornit, tak bych se pořezala přímo před tebou? 6e kdybych byla naprosto v pořádku, tak bych to dělala?

Můj život se pomalu mění v jednu obrovskou noční můru, nekončí, opakuje se každý den. Je to jedno velké kolo. Chce se mi brečet, chce se mi zemřít, chce se mi jenom zmizet odsud pryč. Myslíš, že potřebuju pomoc? Pořád ještě ne?


Jsem unavená, ale spát nemůžu. Chce se mi brečet, ale nejsou tu žádné slzy. Pomozte mi někdo. Blázním. Moje hlava už to prostě nezvládá a nedokážu normálně myslet. Nejsem dost dobrá. Nejsem dost talentovaná, dost chytrá, dost krásná, dost vtipná, prostě nikdy dost dobrá. Odraz v zrcadle je prostě tělo, ve kterém žije moje duše, monstrum. Už se ani nepoznávám. Bojím se, že to nezvládnu. Mám tu žiletku vzít znovu? Nechci. Ale ono to prostě nejde. Je toho prostě moc.

Další den, kdy se snažím odolat tomu příšernému pocitu chtění té bolesti. Je to jako droga, odolávám tak tak. Ale možná to zvládnu. Ale co když ne? Co když jsem na to moc slabá? Co když můj život za to nestojí? Možná si to zasloužím. A nebo ne? Jak to mám všechno zvládnout? Já už nevím co dál. Je toho čím dál víc a moje hlava se už s tím nevypořádá.

Už zase. Zase nad tím přemýšlím. Není den, kdy bych se necítila tak příšerně. Není den, kdy bych nepřemýšlela nad smrtí. Nic nepomáhá. Snažím se myslet pozitivně, prášky mám, ale nic nepomáhá. Jakoby to bylo na nic. Proč ale nemůže hlava alespoň na chvíli přestat? Proč tu není důvod, proč bych tu měla být?


Bojím se, že můj život nestojí za nic. Že tu nikdy nikdo por mne nebude a to se nemusím ani snažit. Lidí se bojím, dostávám panické záchvaty jenom když jsem s nimi ve společnosti. Nevím, jak mám s nimi mluvit. Nevím, co mám dělat, když si mě někdo zavolá, abych pomohla. Nevím, jak se mám chovat, když jsem jenom u pultu a mluví se mnou prodavačka.

Ale pořád je tu jeden člověk, kterého potřebuju víc než dost. Je tu pro mne vždycky, když potřebuju, vyslechne mne, když ji zavolám, nevím, co bych bez ní dělala.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tess Tess | Web | 23. června 2014 v 21:35 | Reagovat

Přeju si, abych ti mohla ze všeho pomoct ven!! :-(

2 El El | Web | 26. června 2014 v 13:12 | Reagovat

Ten pocit znám...Je to pěkně hnusný, mě nejvíce ze všeho však pomohlo okolí-kámoši a tak...snad to bude lepší :-(

3 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | E-mail | Web | 30. června 2014 v 21:46 | Reagovat

"Připadám si jako ten člověk, který si jenom tak vymýšlí problémy, aby na sebe upozornil. "
Touhle větou jsi vystihla jeden z mých problémů. Taky si tak připadám. Ale řikej si, že oni at si myslí co chtějí to ty sama nejlíp víš jak to s tebou je! A jestli ti na to odpovídají jak jsi napsaal v článku tak je hoď za hlavu, protože jsou nemožní!

Neboj se, že tvůj život nestojí za nic, protože to není pravda! Žádný život tu není zbytečně! Pokud nedokážeš najít nějaký způsob, tak si řekni, že jsi tu protože já chci aby jsi tu byla a chci aby jsi psala dál články na tento skvělý blog! Chci aby jsi dál psala články, které mě tolikrát hodně vystihují a několikrát se v tobě sama vidím...

4 e(mentál) e(mentál) | 24. července 2014 v 11:09 | Reagovat

Ahoj, četla jsem tvůj článek a je mi hrozně líto toho, jak se cítíš. Já, když mám fakt špatnou náladu nebo jakýkoli jiný problém, jdu se projít nebo proběhnout do lesa. V lese jsem sama, sama pro sebe. Můžu křičet, brečet, skákat, dupat i křepčit a nikdo mi do toho nemůže mluvit. Je to můj jediný lék na blbou náladu, smutek i zklamání a musím říct, že i přesto, že se zdá tak lehkovážný, zabírá. Zkus to taky někdy, stromy tě vyslechnou a nebudou mít žádné blbé připomínky nebo neproveditelná řešení. Jen ti pomůžou vybít si energii a ulevit si od problémů.
Hodně štěstí do života

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama